NOČNÍ LOV

Nevím...

hlavu v dlaních občas mívám
když je těžší, než bych zvlád‘
myšlenky vtáhla černá díra
kromě jediné - spát

pak se kolem všechno hroutí
a padá mi do klína
jak můžete k sakru tvrdit
že se vesmír rozpíná?
že se pořád rozpíná?

snad usínám
snad vzlítám

chci šlápnout za vědomí práh
kde touhy jsou na dosah
mávnout na převozníkův prám
a pak být sám

dlaně spjaté občas mívám
když už nevím, kde se ptát
odpovědí často bývá
ticho, zpomalení, chlad

kolem se to všechno řítí
sráží, hroutí, rozpíná
když se do té sítě chytíš
kusadlo pavouk zatíná
světlo snění zhasíná

zas procitám
zas vnímám

výbuchy spásných ideí
kolapsy vysněných nadějí
až všechno roztrhá velký třesk
zbude jen stesk

hlavu v dlaních občas mívám
nechci být touze nevěrný
hledejte svůj hvězdný prach
já myslím na střelný...