NEČEKANÁ NÁVŠTĚVA
Kalné vody
Blížila se bouře, vzduchem voněl déšťno a potom pršelo snad věky
blesky rvaly oblohu, burácel hrom
a já zíral do rozbouřené řeky
Jak kalné vlny odnáší větve, stromy, klády
spoustu našich divných osudů
ve vlnách se zmítaly vzestupy i pády
i pár mých snů
Proud se valil dál, až tam
kde se obzor s nebem stýká
kde začíná jiný zvláštní svět
vlny cosi zpívaly v nekonečných ódách
a já měl touhu rozběhnout se vpřed
A pak se nechat nést až tam
kde obzor řeku láme
kde budu splývat tiše jako prám
kde mě nikdo nepozná
kde nemám žádné známé
a můžu tam být sám
Zmírnil se vítr, ustal prudký déšť
a já jsem se pořád ještě díval
jak kalná voda opadá
slábne její síla
a někde v dálce mizí taky příval
Co mě mohl nést až tam
kam prý tunelem se vplouvá
kde platí stejně poddaný i král
a potom už prý zbývá jenom velká touha
do záře jít dál
