NEČEKANÁ NÁVŠTĚVA
Amerika
Jednou jsem strčil hlavu do pískua nechal ji tam asi osm let
a zatímco jsem ve snech bloudil
venku se nějak měnil svět
Bouře jednou sfoukla písek
já zas na vratkých nohou stál
když se mi pak vrátil zrak
nic jsem nepoznal
Začal jsem tě všude hledat
nevěděl, co dál
prý nás dělí velká dálka
tak toho jsem se bál
Došlo mi, že mě tu čeká
už jenom žal a zimnice
zkusím si tě znovu najít
v Americe
Ameriko – dej mi trochu síly
naději i klid
Ameriko – obejmi mě, prosím
snad mi bude líp
Zkusil jsem tě hledat v poušti
v té rozpálené výhni
a potkal tam průtrž mračen
snad věděla, že steskem žízním
Do Velkého kaňonu
jsem tvé jméno řval
ozvěna mi tiše řekla:
„Musíš hledat dál“
Zkoumal jsem, jestli už nejsi hvězdou
na Chodníku slávy
bylo tam snad tisíc jmen
ale o tobě žádný zprávy
Vkleče v písku jsem o pomoc prosil
i Tichý oceán
řevu vln jsem nerozuměl
byl jsem pořád sám
Ameriko – začínám se ztrácet
začínám mít strach
Ameriko – jak dlouho to může trvat
než překročím práh?
Bloudil jsem hřbitovy letadel
ptal se snad každýho vraku
„Nám už osud zavřel oči
zeptej se ptáků“
Těm jsem řekl, koho hledám
a co mě tak drtí
oni jenom mávli křídly
k Údolí smrti
A tam jsem stál nad propastí
do tváře mi sálal žár
došlo mi, že jsem tě navždy ztratil
ale bál jsem se jít dál
A potom už jsem jenom chtěl
ať si mě vezme ďas
když v tu ránu těsně za mnou
uslyšel jsem hlas:
„Vždyť jsem to já
byla jsem tou vlnou, průtrží i vrakem
byla jsem to já
když jsi mluvil s chodníkem
ozvěnou i ptákem
Jen klidně stůj
utři si slzy, vynech slova díků
jsi zase můj
vždyť sis mě sám našel
jako Ameriku
Vždyť sis mě sám našel…“
